Děkan V. F. Zimprich byl obětavý člověk co v roce 1695 založil nadaci na výstavbu kostela sv. Anny a odkázal ji mimo jiné v závěti 2000 zlatých.
Byl v roce 1681 instalován na místo děkana, lanškrounského rodáka Davida Václava Pokorného, který věrně sloužil lidem a ošetřoval je a pomáhal při moru v Lanškrouně v r. 1680 a sám se nakazil a zemřel.
V. F. Zimprich umírá v roce 1696. Byl znám pro svou štědrost a dobrý vztah k lidem. V roce 1697 se následně stará o lanškrounskou farnost řádový kněz Ambrož Augustin Engelmann CRV, který byl znám jako nekompromisní, konfliktní a cílevědomý muž. Umírá v roce 1717 a pohřben v Lanškrouně.
V letech 1700 – 1705 postaven barokní kostel z odkazu děkana V. F. Zimpricha a za finanční podpory knížete Lichtenštejna za duchovní správy augustiniánů. Návrh kostela G.P. Tencalla. Současně byla v letech 1703-1705 postavena farní budova děkanství na současném Jiráskově náměstí z aktivity augustiniánů.
Zároveň je kolem kostela zřízen i nový hřbitov. (byl zrušen až v roce 1893 po zřízení hřbitova na ulici Dobrovského).
Materiál na stavbu kostela dodán z lomu u Albrechtic a kostel je orientován oltářem k východu.
V roce 1841 první zásadní renovace kostela. Kníže Alois z Lichtenštejna zaplatil výlohy.
Nevyužívaný kostel byl v letech 1998 – 2000 rekonstruován a mobiliář mimo hlavního oltáře a varhan vystěhován.
V kostele unikátní varhany z 80. – 90. let 17. století a prošly v roce 2007 výrazným půlročním restaurováním od Rudolfa Valenty z Prahy. Mají 315 píšťal v šesti registrech. Cenný hudební nástroj mohl být restaurován především zásluhou města. Oprava v hodnotě jednoho milionu korun byla financována z programu Regenerace městských památkových zón.
Kostel sv. Anny je jednolodní stavba bez věže, v exteriéru obohacená o řadu architektonických prvků. Vstupní portál zdobí nad vchodem socha sv. Anny, nesoucí na rukou dvě děti, po stranách jsou v nikách sochy sv. Josefa a Jáchyma. Supraporta nese letopočet 1705, rok dokončení stavby. Kolem kostela a starého hřbitova je ohradní zeď s honosnou vstupní branou zdobenou klečící sochou sv. Maří Magdaleny. Po stranách brány stojí dva pilíře se sochami Panny Marie a sv. Jana Evangelisty. Podél zdí kostela jsou dochovány hodnotné náhrobní kameny významných lanškrounských měšťanů z 18. a 19. století, například hned po pravé straně vchodu do kostela je náhrobek Josefa Ohnsorga, nejdéle působícího starosty Lanškrouna. Na západ od kostela je u zdi skupina hrobů rodiny Erxlebenů, která byla sice evangelického vyznání, ale protože podnikatelskými aktivitami a účastí na veřejném životě ovlivňovala život ve městě po několik desetiletí, bylo jí umožněno zřídit si hrobku v areálu katolického hřbitova.
Na seznamu kulturních památek je kostel zapsán od roku 1964, památková ochrana se vztahuje i na ohradní zeď bývalého hřbitova s branou a sochařskou výzdobu v bezprostředním okolí kostela.
Miroslav Kuťák / zprac. 6.26