kostel sv. Maří Magdalény – Lanškroun

Z rozhodnutí litomyšlského biskupa Petra Wursta-Jelita byl postavený roku 1371 u augustiniánského kláštera roubený kostel s kamennou podezdívkou a samostatně stojící dřevěnou zvonicí původně zasvěcený sv. Mikuláši a sv. Kateřině.

Klášter na vlhkém místě nevyhovoval, a proto byl roku 1393 přeložen a znovu vystavěn vedle farního kostela P. Marie – dnes kostela sv. Václava. Z bývalého kláštera se stal špitál se hřbitovem.

Ve zvonici starého kostela byl zvon ulitý roku 1549 zvonařem mistrem Franzem z Olomouce. Na jeho obvodu byl český nápis:„Tento zvon ke cti Pánu Bohu a svaté Marzimagdalenie udělil mistr z Holomouce MCCCCXXXXIX.“

V roce 1822 přiléhala ke kostelu přestavěná část klášterní špitálské budovy sloužící starým a nemajetným občanům města Lanškrouna za útulek – odtud pochází tehdejší název „špitálský“.

Postupem času kostel chátral a přetížené základy hrozily sesutím. Počátkem roku 1825 byl zbourán a jeho vnitřní vybavení se dočasně přestěhovalo do kostela sv. Václava.

Na místě zbouraného kostela byly nalezeny základy a sklepy gotického augustiánského kláštera. Tuto skutečnost nám připomíná deska na kostelní zdi, která oznamuje, že zde byl roku 1387 pohřben jeho zakladatel a pozdější arcibiskup  Petr Wurst-Jelito.

Nový kostel sv. Máří Magdalény byl postaven v empírovém slohu. Finanční prostředky na jeho stavbu věnoval lanškrounský rodák Josef Langer, v té době vídeňský měšťan a velkopodnikatel. Kostel slavnostně vysvětil dne 28. srpna 1826 biskup Aloys Joseph Krakowsky hrabě von Kollowrat.  Stavba byla dokončena roku 1827, kdy byla na věž usazena hlavice a kříž. Do hlavice byl uložen pamětní spis.

Kostel je sálová stavba s půlkruhovou apsidou. Zvenčí je kostel členěn pouze na průčelí s věží. Průčelí zabírá trojdílný rizalit, nad jehož střední částí je nízká věž, krytá plechovou helmou a lucernou. Hlavní vstup je lemován prostou kamennou zárubní s nápisovou deskou a letopočtem 1827. Na dvou pilastrech nad ní je tympanon a po stranách prázdné niky.

 

 

Vlevo od vstupního průčelí kostela je umístěn kamenný kříž z 1. poloviny 19. století.

Hřbitov byl založen asi ve 2. polovině 14. století,  zrušen v roce 1901 a v roce 1904 zde byl založen park.

 

 

Cenné náhrobky byly přeneseny ke kostelu sv. Anny na opačném konci města a ponechán byl jen náhrobek 14 pruských husarů padlých poblíž Damníkova v prusko-rakouské válce roku 1866 a dva náhrobky u kostelní zdi.

park u kostela Maří Magdalény

náhrobek 14 pruských husarů

 

 

 

 

 

 

Interiér kostela

Po pravé straně předsíně, z níž je vstup na kruchtu a do věže s hodinami, bývala malá kaple Panny Marie. Ta byla v 70. letech minulého století zrušena a prostor není využíván. Tamní socha Panny Marie s Ježíškem, pocházející z 1. poloviny 15. století, byla uchovávána ve farním depozitáři, v roce 1996 restaurována akademickou malířkou Tamarou Beranovou a nyní je k vidění v kostele sv. Václava. Panuje přesvědčení, že soška pochází z původního mariánského kostela (dnes sv. Václava) odkud byla zachráněna za požárů v 16. století.

V kapli je oltář, na kterém je sv. Rozálie Palermská, patronka Palerma a ochránkyně proti moru a obraz Panny Marie Vladimírské. Vlevo od oltáře je obraz nazvaný „Očistec„, na němž vidíme duše trpící v pálícím ohni, Krista-Krále a Matku Boží jako Přímluvkyni. Vpravo jsou obrazy sv. Aloise a sv. Antonína.

oltář

sv. Rozálie Palermská

Panna Maria Vladimírská

Očistec

sv. Alois

sv. Antonín

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Po vstupu do chrámové lodi nás upoutá její  prostornost a světlost. Jsme pod kruchtou, která je nesená třemi oblouky na toskánských sloupech. Kolem zdi obíhá kladí nad pilastry vylomené, nad jeho římsou půlkruhová okna. Pod okny ve zdi výklenky.

 

Nad okny jsou vymalovány lunety, které se místy odchlipují a obrazy jsou částečně poškozené.

 

 

 

Po pravé straně kostela je obraz sv. Doroty.
Světice je v modrém šatu a červeném plášti a kleká na koleno, vzadu za ní stojí kat s mečem v divoké póze, vlevo muž s věncem na hlavě, ukazující na modlu, vpravo zlomené kolo, v pozadí krajina. V horní části obrazu je otevřené nebe, andílci s růžemi a ratolestí. Obraz je z konce 18. století.

 

 

Dále zde je obraz sv. Anny autorem je J. B. Lampi ml., 1825, kdysi byl na bočním oltáři, dnes již neexistujícím.
Světice má bleděmodré roucho a žlutý plášť, sedí na kameni, před ní Panna Maria v bílém šatu s modrým pláštěm a s knihou. Vzadu jsou stromy, nahoře otevřené nebe s hlavami andílků, dole tráva a květiny. Obraz je signován Ritter von Lampi fil. pinx.

 

 

Na pravé straně triumfálního oblouku je na zdi na podstavci socha Panny Marie Lurdské asi 80 cm vysoká.

 

 

 

Hlavní oltář je na vyvýšeném stupni. Nad oltářem je zavěšený obraz sv. Marie Magdaleny.
Světice je v modrém plášti, klečí a opírá se sepjatýma rukama o skálu. Před ní je kniha, lebka a kříž. Na zemi tráva, květiny, váza, rouška a důtky. Otvorem v jeskyni je vidět měsíc, nahoře jsou andílci. Autorem je Lampi mladší, přemalováno F. Menzelem.

 


Nad oltářem v kupoli, je zobrazeno Nanebevzetí Panny Marie. Vznáší se s anděly k nebi ze skály, obklopená dvanácti apoštoly.

 

 

 Před triumfálním obloukem náš pohled přivábí polychromovaná kazatelna bez vnějších ozdob s mohutnou hlavicí, v níž je holubice s paprsky, které z ní vycházejí, symbol Ducha Svatého. Ozdobu na ní tvoří desky Desatera podložené křížem; na první desce jsou číslice I-III, na druhé IV-X.

 

 

Vedle kazatelny je na zdi na podstavci malá socha Božského Srdce Páně, asi 50 cm vysoká.
Za oltářem je vchod do sakristie historickým nábytkem, šatníky, komodami pro uložení ornátů a jiných liturgických oděvů kněze.

 

Od hlavního oltáře nabízí se nám pohled přes celou loď na varhany. Varhany mají trojdílnou skříň, postranní části vyšší, vyduté, ukončené vázami. Nad píšťalami jsou řezané náplně, po stranách řezaná křídla s palmetami, rozetami a úponky. Pocházejí z r. 1830 a postavil je vídeňský varhanář Jakob Deutschmann.

Na levé zdi je obraz sv. Josefa; kdysi byl také oltářním obrazem. Postava světce klečí na skále, na níž stojí Dítě. Vidíme otevřené nebe s hlavami andílků a záplavou žlutého světla, na zemi trávu a kvítka. Obraz je signován Ritter von Lampi fil. pinx.

 

 

Své místo zde má i obraz sv. Mikuláše, jednoho z původních patronů kostela. Světec je v biskupském ornátu s berlou. Stojí v místnosti, v jejímž pozadí jsou tři dívky. Otevřeným oknem je vidět strom. U nohou světce je andílek s jablky, vpravo na stole mitra. Otevřené nebe s andílky, drapérie. Pochází z konce 18. století. Nyní je zapůjčen na výstavě.

sv. Roch

východ na bývalý hřbitov

Prohlédneme si ještě část pod kůrem. V levém rohu pod kruchtou je boční východ na bývalý hřbitov; je zahrazený kovovou mříží a dveřmi. Nad vchodem je obraz sv. Rocha. Na levé polovině zdi byly barokní sochy sv. Peregrina a světce s holí v nikách, nyní se restaurují. Na jejich místě stojí mariánský oltář. Sochu Panny Marie věnovala v roce 1895 rodina Novákova z Vídně.

 

sv. Mikuláš

Proti východu na hřbitov můžeme vidět pamětní desku štědrému donátorovi, díky němuž mohl být postaven nový kostel.

Vedle na stěně visí malý obraz sv. Mikuláše.

 

 

Na kruchtu vystoupíme po točitém schodišti. Vedle varhan jsou obrazy, které sem byly přemístěny ze sakristie z důvodu vlhkosti. Jedná se o  deskový dvojobraz „Bičování Krista“ a „Ježíš v Getsemanské zahradě„, obraz sv. Kateřiny Alexandrijské zřejmě z původního kostela a několik dalších drobných obrazů.

sv. Kateřina Alexandrijská

.

.

.

.

 

 

 

 

 

pohled z kruchty

.

 

 

 

 

 

 

ZBOŘENÁ KAPLE SV. FRANTIŠKA XAVERSKÉHO

 

Velká mešní kaple sv. Františka Xaverského s věžičkou z roku 1807 ve Vančurově ulici byla čtvercová se zaoblenými nárožími, sklenutá plochou kupolí, hlavní průčelí bylo ukončeno trojúhelníkovým štítem a měla po jednom okně na každé straně. Vyhořela roku 1811, opravena byla roku 1813, zbořena při opravě ulice roku 1955.

Zdroje:

[1] Sekotová, V.: „Kostel sv. Marie Magdaleny“ in „Krajem Koruny země (Vlastivěda Lanškrounska)“, s.97-98, Lanškroun 2002
[2] Krejčí, M.:“kostel sv. Marie Magdaleny“ in http://www.lanskrounsko.cz
[3] Cibulka J., Sokol, J.: „Kostel sv. Marie Magdaleny“ in „Soupis památek historických a uměleckých v okresu lanškrounském“, s.151-155, Praha 1935
[4] „Poškozené a zničené kostely v české republice“, http://www.kostely.tnet.cz/

Na našem webu používáme cookies. Cookies jsou soubory, které slouží k měření funkčnosti webu, přizpůsobování obsahu webu, napomáhají tomu, abyste na našem webu byli spokojeni. Využíváním webových stránek s tímto souhlasíte. Další informace >